Dne 14.10.09 se v malé kavárně v severním Vancouveru – Café for Contemporary Art – sešla po celodenním klání v soutěži Canadian Barista Championship celá kanadská špička, aby si to mezi sebou rozdala v latté artu a cup tastingu. Tento koncept zábavy s kávou, který jsme si s Jardou také vyzkoušeli (Globe Latte Art Jam), místní chlapíci vytáhli téměř k dokonalosti.

Nechyběly hvězdy kanadského kávového nebe, čtyřnásobný vícemistr WBC Sammy Piccolo (skromný chlapec se tedy nekonal , na scéně byl showman rozdávající autogramy a úsměvy do všech objektivů), dále zde byl všudypřítomný Marc Prince (Coffeegeek.com),  co se u bufetu přetahoval  s mou přítelkyní o roastbeef a hlavně komplet vítězové regionálních kol zdejší soutěže baristů.

Než vše začalo, vychutnal jsem si kávičku z naší pražírny 49th, Ethiopia Wondo worka připravenou na zázračné mašince Clover.  První napití bylo velmi zvláštní, ale po dvou minutkách, kdy káva trochu vychladla, už jsem poznal své oblíbené candy-like tóny a spokojeně vrněl.

I když jsme dorazili o hodinku později, než udávala pozvánka, do začátku akce zbývalo ještě 30 minut. V tomhle jsou tyto kanadské kávové večírky podobné těm českým.

Soutěž měla jednoduchá pravidla a takřka volný průběh. Kdo chtěl, obsadil mašinu a vykouzlil svůj nej nej art, poté vyfotil svůj výtvor pro porotu a za potlesku, jásotu či ticha, zmizel zpět do davu.

Rosetty, srdce a tulipány padaly do šálků jak z předem připravených forem, grácie a nonšalantnost s jakou místní borci “ pullovaly“  své arty byly fascinující. Osobně mne (nejsem barista) více zaujala druhá polovina akce, ta pro veřejnost.

Na devítihlavém dripu Hario, zde místní kavárníci připravili degustační strhující soutěž. Každý účastník si musel vydobít nádobu, velmi těžce se probít davem a ukořistit kávu. Představa, že začnete jedničkou a půjdete popořádku, se ukázala jako zcela mylná. Kdo se dotlačil na dosah „studánky“ nastavil „hrnek“ a poslouchal jaké zařve obsluha číslo …. 3 !!! Výborně to jsem ještě neměl.

Tak honem do degustační místnosti a ponořit se do vzorku. Chuť vaší kávy jste následovně vyjádřili na připravené tabule na zdi a to slovy, obrázkem či básní. Neuvěřitelné!

Nebyl jsem na akci do konce, ale už po hodině byl každý plakát zaplněn výtvory degustační komise k neuvěření. Skoro mě až napadlo, že by zmenšeniny mohly posloužit jako etikety na sáčky pro tu či onu kávu. Pro koncového zákazníka jistě zajímavé srovnání :D.

Ani nevím, kdo vlastně vyhrál a která káva chutnala nejlépe.  A ono to vlastně na těchto akcích nikdy není ani to nejdůležitější. Vítěz v obou kategoriích byl jasný – dobrá káva a baristické umění.

Heslem celého večera se vlastně stalo to, co říká americká pražírna PT´s Coffee, totiž že „Bez lásky, je to jenom kafe!“ Tak zase za rok!

Žádné podobné články.