Je to už nějaký pátek, co jsem měl možnost navštívit kávové nebe v USA. Město, kde káva teče proudem na každém rohu a také místo, kde se zrodil dnešní světový fenomén Starbucks. Všude lze bez problému narazit na pražírny nabízející kávu té nejvyšší kvality a čerstvosti. Baristé svému řemeslu perfektně rozumí a jsou mu absolutně oddaní. Různými koncepty kaváren se to zde jen hemží, jedna originálnější než druhá a počasí přímo vyzývá k posezení u šálku horké kávy. To vše je k vidění pouze a jen v Seattlu.

K povinnostem každého kávomilce při návštěvě Seattlu určitě patří navštívit první a původní Starbucks na Pike Place Market. Koho neodradí nekonečná fronta turistů, dychtících po opravdovém espressu (Pike Place je jediná Starbucks kavárna, která používá klasickou pákovou mašinu), může ochutnat speciální espresso směs, určenou pouze pro tuto kavárnu. Fronta postupuje rychle a čekání zpříjemňuje hudba místních umělců.

Neodpustím si lehce kritickou poznámku, zas taková senzace to teda rozhodně nebyla:) Doporučuji se raději zastavit hned v krámku vedle, kde prodávají skvělé pirožky. Bohužel je zde fronta stejně dlouhá.

Seattle je kávová metropole, kde i přes výraznou převahu kaváren Starbucks nazaniknou ani ostatní tzv. „indie“ nebo alternativní kavárny. K mým hlavním cílům patřila návštěva pražírny Stumptown Coffee Roasters. Byl zde ale malý problém. Nedařilo se mi ji vůbec najít. Naštěstí ztracené turisty s mapou v ruce oslovil velmi milý pán z kolem projíždějícího vozu. Nemohl jsem nepostřehnout na zadní sedačce povalující se haldu vzorků kávy. Prohodili jsme pár slov a z fajn chlápka se vyklubal majitel pražírny Austin Chase Coffee. Nakonec se stal ten den naším průvodcem po Seattlu.

Tak jsme si tak projížděli městem, debatovali o kávách a kavárnách …

… o nákupu zelené kávy a zvyklostech místního trhu …

… o pražičkách i pražičích  …

… a také o zbytečné konkurenci dvou velkých kávových výstav, Seattle Coffee Fest a Vancouver Coffee and Tea Show.

Až jsme nakonec dorazili na místo, které jsem tak dlouho hledal.

V jedné malé uličce u místní univerzity jsou dvě kavárno-pražírny hned vedle sebe. A obě hraji první světovou ligu.

Zdržím se komentáře, můžete částečně posoudit sami – Caffe Vita

… a jejich káva servírována se sklenicí a lahví vody. (Má smysl tohle téma ještě v ČR otevírat?)

Chuťově mě ohromila skvělou vyvážeností a harmonií mléka a kávy. A o tom cappuccino je především!

Hned o vchod vedle najdete jeden z nejnovějších přírůstku v legendární kávové společnosti z Portlandu Stumptown Coffee Roasters.

Jejich espresso Hairbender je společně s Black Cat od Intelligentsie asi nejvíce konzistentní a nejlépe hodnocená směs na americkém trhu s výběrovou kávou. Na tom kanadském je to samozřejmě jinak :) (Mimochodem jste jí také mohli ochutnat v průběhu Globe Latte Art Jamu minulý rok v Praze.)

Pokud si její chuť nepamatujete, pak vězte, že je neuvěřitelně šťavnatá, vyvážená a lahodná.

Ještě nakoupit vzorky a můžeme jet …

… pokecat s Adamem, jedním z několika pražičů Stumptownu.

Co k jejich provozu dodat? Perfektní organizace, sterilní čistota a pořádek, jednoduše světová špička mezi pražírnami se vším všudy. Bohužel jsem musel kvůli cestě zpět za 49. rovnoběžku odmítnout lákavé pozvání na setkání s farmáři z El Salvadoru, Keni a Etiopie, které se náhodou konalo téhož dne. Asi nemusím zdůrazňovat, jak moc mě to mrzelo. Zvláště, když přijela Aida Batlle (její kávy jsme několikrát veřejně chutnali v Praze), součástí byl cupping, grilovačka a garden party.

Tak jsme cestou zpět na autobus ještě alespoň rychle prošli pár dalších kaváren a pražíren.

Včetně docela sympatické Seattle Coffee Works.

Jejich espresso směsi nešlo odolat!

Co říci závěrem? Snad jen, že jeden jediný den v Seattlu pro kávového nadšence opravdu nestačí. Příště si na to uvolním nejméně celý víkend, nebo snad raději týden. Cesta za kávou do Seattlu opravdu stojí za to.