Z důvodu vládních nařízení aktuálně nevypisujeme žádné nové termíny na kávové kurzy a školení.

Ben a Kristy Carlson

Long Miles Coffee Project je pro nás srdcovou záležitostí. Je to ambiciozní projekt mladé americké rodiny, která si dala za cíl skrze zlepšování kvality produkce kávy zvýšit životní úroveň rodin farmářů.

Zpracovatelské stanice: Heza, Bukeye, Ninga
Lokalita: Kayanza, Burundi (mapa)
Odrůdy: bourbon
Nadmořská výška: 1900 - 2100 m n.m.
Sklizeň: duben - červen
Jak dlouho kávu nakupujeme: od roku 2014

O producentovi

Ben Carlson pochází původně z USA. Do Burundi se přestěhoval se svou manželkou Kristy a vychovává zde i své 3 děti. Ben patří v kávové branži k lidem s největším srdcem a také nejoptimističtějším naturelem. I v ty nejhorší možné okamžiky (a že jich není v Burundi málo) se nepřestává smát a šířit dobrou náladu. Navíc je to chronický vtipálek. Nezapomeneme, jak nás vysadil v malé vesnici s 200 burundskými franky a úkolem koupit co možná nejvíc oříšků balených v malých plastových sáčcích. Jen si představte to pozdvižení, když čtyři běloši běhají po vesnici, kde bělocha v životě neviděli, a namísto oříšků se ptá na cibuli, jelikož správný název v jazyce Kirundi nám schválně pozměnil.

Ben aktuálně provozuje tři zpracovatelské závody v provincii Kayanza (Bukeye, Heza a Ninga) a vykupuje kávové třešně od několika tisíců drobných producentů z okolí (tzv. colline). Vše co dělají, dělají srdcem a se sociálním přesahem. Jejich motto zni:

„Coffee. People. Potential.“

V současné době také spojili své síly se zpracovatelskými závody v Keni a Ugandě. V Keni chtějí více přímo spolupracovat se samotnými farmáři. V Ugandě chtějí pozvednou kvalitu zpracování a v druhé fázi vybudovat vlastní modelovou farmu a zpracovatelský závod.

O kávě

V Burundi je každý „kopec“ vlastní geopolitickou jednotkou, která čítá cca 60-140 rodin. Mikuba, Nkonge, Gitwe atd., to jsou názvy kopců, z kterých putují třešně buď přímo do zpracovatelského závodu Heza. V minulých letech vybudovali i výkupní místa blíže k farmářům, aby se nemuseli trmácet někdy i celý den do zpracovatelského závodu. Stát ale tato výkupní místa z úplně nesmyslného důvodu zakázal. I to jsou úskalí, se kterými se tu setkávají. I proto vybudovali třetí zpracovatelský závod blíže "svým" farmářům.

Ben je velkým propagátorem mikrolotů a tak jsou veškeré třešně zpracovány, vytříděny a prodány pod názvem kopce, odkud pochází. Káva, kterou pravidelně kupujeme, pochází striktně z kopce Mikuba, který se nachází pár kilometrů od závodu Heza.

Nejrozšířenější odrůdou (a v podstatě jedinou možnou) je zde tradiční bourbon, kterému se v místních železitých půdách náramně daří. Proč se tedy většina pražíren kávám z Burundi obloukem vyhýbá? Na vině jsou každoroční problémy s logistikou, které způsobuje všudypřítomná byrokracie (pro export jsou např. potřeba dokumenty napsané na speciálním psacím stroji, který je pouze jediný v zemi). Vypěstovat a zpracovat špičkovou výběrovou kávu je jedna věc. Připravit ji na export a co nejrychleji ji dostat ze země v ideální kondici je věc druhá. Situaci pak vůbec nepomáhají události po volbě prezidenta v létě 2015, které de facto vyeskalovaly v další občanskou válku.

O zpracování

Během sklizně (duben – červen) farmáři sbírají brzy ráno zralé třešně z kávovníků odrůdy bourbon, které následně pěšky donesou do zpracovatelského závodu. Zde jsou třešně vytříděny nejdříve ve vodní nádrži a následně ručně dle zralosti. Pouze zralé třešně jsou zváženy a výsledná váha zapsána do seznamu všech výkupů, kterou má každý farmář na vlastní kartě.

V případě promyté metody jsou třešně vyloupány ve stroji McKinnon a fermentovány přes noc po dobu 12 hodin. Následně jsou zbytky dužiny promyty a třešně putují na zastíněné africké postele. Tato fáze je extrémně důležitá, jelikož zamezuje nechtěnému rychlému vyschnutí a popraskání pergamenové slupky zrnka. Poté zrnka putují na sluníčko, kde se suší po dobu 8-30 dní, dle počasí.

Při honey metodě se po vyloupání přeskočí krok fermentace v nádržích a zrna putují rovnou na sušící postele.

A při suché metodě jdou po vytřídění rovnou celé třešně na sušení.

Každodenní výzvy

Velkým, ne-li obrovským, problémem burundských káv je chuťový defekt známý pod označením „bramborový". Ten vzniká infikováním kávové třešně hmyzem antestia a naplno se projevuje teprve až při namletí upražené kávy. Bohužel je tak zcela skrytý během celého procesu zpracování a třídění kávy a prozatím nikdo nenašel spolehlivý recept na jeho odstranění.

Ben proto vytvořil tým lidí, kterým říká kávoví skauti. Tito většinou mladí lidé pochází z kopců, odkud Ben vykupuje třešně, a mají za úkol motivovat farmáře, aby aktivně manuálně sbírali hmyz způsobující bramborový defekta pod vedením hlavního agronoma učí farmáře zlepšovat zemědělské postupy. Tato mravenčí práce je časově extrémně náročná, ale je to prozatím jediná možnost, jak šíření defektu zamezit. Každý měsíc Ben vyhlašuje nejlepší sběrače, kteří jsou následně odměněni.

Každý rok v Burundi je velkou výzvou. Při jedné naší návštěvě bojovali s nedostatkem nafty, která byla jen na příděl a čekalo se na ní i několik dní. Bez nafty na zpracovatelském závodě nefunguje nic, protože vše je poháněno pomocí generátoru. V jiném roce byl zase velký nedostatek vody, a nedalo se tím pádem zpracovat mnoho kávy promytou metodou. Další rok pršelo tak, že se kávy skoro nestíhaly sušit. A to je jen zlomek toho, s čím se musejí v průběhu celého roku potýkat.

Poslechněte si náš podcast